KDYŽ SE ZAMILUJE BLONDÝNA..

Bylo nebylo, za sedmero horami, devatero řekami a jedním orným polem žil byl jeden princ. Takový ten jeden z 4, 98 milionu princů, co mě nějakým způsobem dokázal vrátit do doby, kdy mi bylo čerstvě -náct. Do doby, kdy byla 'láska až za hrob' běžná věc, která mohla svou podobu měnit každou sudou sobotu a každé 5. pondělí a nikomu to nepřišlo divný. Protože to byl ten kozí věk, kdy ráno na osmou dorazíš do školy jako největší gangster s novýma svítícíma teniskama od číňanů, o velké přestávce si dáš ač 5ti minutové tak děsně romantické rande s tím hezkým třeťákem z 'Béčka' a po škole ve 3 hodiny odpoledne pořádáš na hřišti za domem soutěž v pojídání žížal na čas. Přesně v tuhle dobu bylo normální se bezhlavě zamilovat a chovat se díky tomu jako retardovaný šimpanz.

Mě tato fáze nějak minula. Možná proto, že jsem již ve školce musela čelit odloučení od partnera a nakonec vztah ukončit. Chápej - vztah na dálku, nevěra, bla bla bla.. Dělám si srandu, byli jsme prostě děti. Už tehdy jsem se smířila s tím, že mi zjevně není souzeno a umřu sama s 25ti kočkama. Až teď zpětně si uvědomuju jak moc pokroková jsem v té době byla. A když to na mě zničeho nic na stará kolena přišlo? Byla jsem překvapenější než silničáři z prvního prosincového sněhu. Stačí říct, že má nádherné oči, krásný úsměv, vysoký, široká ramena.. zmiňovala už jsem ten jeho úsměv? Taky má úžasný úsměv. A oči. Dvě. No krása střídá nádheru tak moc, že bych mu i jeho každodenní sázku na jistotu v podobě jednoho a toho samého outfitu po celý týden odpustila a to jsem na tohle opravdu velmi velmi háklivá. #purelove

Jako každá ženská si samozřejmě při příležitosti takové platonické lásky, jako je tato, ihned položím několik základních otázek jako jsou - kočka, nebo pes - byt, nebo dům -  město, nebo vesnice - Lojzík, nebo Františka - bude mi vůbec slušet jeho příjmení ? Nakonec si jako každá logicky uvažující žena položím už jen takovou doplňující otázku - je single? No co já vím?! Vzhledem k tomu, že se známe nevím.. asi tak zhruba cca hodinu 15 minut 33 vteřin a 2 setiny, tak bych věděla i o lepším navození konverzace než 'Ahoj, já jsem Jitka. Jak dlouho máš přítelkyni a není třeba náhodou kráva?'.

Love you. - Noo, I love you more. - No waaay, I love you the most !.. Fuck off pls.

Obecně známé pravidlo říká - když se něco stane (nestalo), nebo nad něčím spekuluješ (ano, pracuju taky trochu pro FBI jako profesionální analytik) tak tě vždy napadne ta nejhorší možnost. Mně samozřejmě napadly hned 2. Ale za to ty, co jsem považovala za úplně nejhorší možné. První varianta byla, že je tak boží, že je na tuty ženatý, má syna Jonatána a dceru Mařenku. No a ta druhá byla, že sice není ženatý, ale má jeden z těch skálopevných vztahů, kde to s přitelkyní táhnou už od školky a mají chihuahu Žeryka. Prostě životní láska. Světě div se, po rozhovoru se vždy přítomnou osobou X a s celým zbytkem přítomné abecedy (Y, Z, Ž) jsem se dozvěděla, že kupodivu ani jedna z mých domněnek nebyla správná. Dokonce ani ta, že tu ohromující variabilitu, co se každodenních outfitů týče, by mohlo mít na svědomí jeho zlomené srdíčko a tedy nedostatek čistě vypraných úborů v šatníku.

No, there isn't.

Takové množství omylů už samo o sobě naznačovalo, že jde o velmi výjimečnou situaci. Vztah už prý neměl delší dobu a traduje se, že kdysi jeho fantazie sahala dál než jen po tatáž tričko a tytéž jeany. To jsou však historicky naprosto nepodložené údaje. O to víc jsem byla překvapena, když mi celá abeceda (tentokrát A až Ž) sdělila, co takový princ dokáže vypustit z pusy, tedy kromě slin. Ono je hodně věcí, co by chlap neměl vypustit z pusy, když mluví se ženou (ano, sliny by to taky být neměly), ale jsme lidi, občas nám to ujede. Beru ohled na to, že je to taková pověst, co se traduje asi stejně dlouho jako ta o Libuši, tudíž si ji každý upravil podle sebe, ale nemohla jsem skrýt překvapení, když mi byla sdělena finální verze. Říct ženské, že by měla zhubnout je jedna z nejběžnějších chyb, kterou muži dělají, ale říct jí, že do fáze vztahu se dostanou až poté, co slečna bude vypadat jako v ten zlomový okamžik vedle stojící figurína, mi vyrazilo dech, že jsem ho chvíli musela sbírat po podlaze. Proč říkám zlomový okamžik ? Protože tomu, kdo by si tohle dovolil vypustit z pusy bych zlomila všechno, co na těle zlomit jde. Ale jelikož já jsem děsně pozitivní člověk, ač se to dost často podle mého výrazu nezdá, tak mi to přijde až příliš hororové na takové nevinné pohádkové království, než aby to byla úplná pravda. Ale taky se můžu plést. Můj život je plný omylů. Jako když si myslíš, že už nic horšího přijít nemůže a ono TO přijde. Zase ve stejném tričku a jeanech. Protože to je něco, co vidím na první pohled a ne to, že jedna paní povídala, že na Měsíci jsou erupce, princ je hoooodně na princezny a Ježíšek potají unáší všechny zlobivé děti na Severní pól. Kecy, kecy, kecy.

Jaké z toho plyne ponaučení? Vždycky může být hůř. Protože jen já si můžu myslet, že největším problémem bude to, že je chlap zadanej nebo nedej bože ženatej, ale to že by to mohl bejt šulda, mě prostě nenapadne. 

Díky bohu je všeobecně známo a vědecky podloženo, že jsem retard a je mi fuk, co kdo o kom říká. Úplně, naprosto, zcela. I kdyby měl chodit celý život v jednom a tradovalo se o něm, že je nejhorší princ ze všech princů, tak tomu stejně věřit nebudu. Jsem poměrně dobrodružný typ a ráda zažívám vše na vlastní kůži. Člověk už by to mohl považovat za jistou formu sebepoškozování, protože pokud by to nedej bože nebyl princ Krasoň z pohádky, ale Sauron z Mordoru osobně, tak si díky své víře v lepší svět opět nabiju držtičku. 

I don´t believe it.