GUCCI, ZARA, NUDISMUS

Po čem ženy touží? Od doby, kdy jsem psala Mezi ženou, nebem a hospodou /klik/, jsem se ve výzkumu nijak zvlášť nepokročila. Ona to není žádná prdel, já sama jsem ještě nijak nespecifikovala, co v životě chci (kromě botů od Chloe, ty specifikuju raz dva), tak jak můžu mluvit za všechny ženské na Zemi? Když řeknu, že bychom chtěly být všechny 24/7 krásné, plést se určitě nebudu.

Bohužel mě na návody na smokey eye/ cut crease/ winged liner jaksi neužije. Sama čistě z pohodlnosti holduji jen základnímu líčení nebo #naturalbeauty aneb lesknu se jak psí kulky.
Na co mě ale, kromě přejídání a dlouhého spánku, opravdu užije je móda. To joo, to já možu. Dámská, pánská, high-end, price friendly je mi to fuk. Vzhledem k tomu, že se mezi oblečením pohybuju dennodenně nejen díky přetékajícímu šatníku a nějakým těm nezanedbatelným zkušenostem, tak už tak nějak silně tuším co/ kde/ kdy/ jak/ proč. Je to něco, co mě neskutečně baví. Baví mě to tak moc, že jsem málem místo Prahy skončila v Londýně na fashion designu. No, ehm, málem no. Nesměla bych být totiž děsný lempl a musela bych vyplnit ten milion papírů a potvrzení, co k tomu je potřeba. Takže Praha a místo jednoho snu si plním jiný. I přesto se těch mých 'hader' ale nehodlám jen tak vzdát a chci se v nich i nadále utápět. Wow, how poetic.

I´m natural. I´m no makeup. I´m no filter. I´m pure beauty.

Pokud mi budou hvězdy přát, seskládám na každý měsíc trendlist toho nejlepšího, co bylo vypuštěno na už tak přehlcený trh. A že toho není málo. Modrý proužek zleva doprava, hnědý proužek zprava doleva, zlatý proužek od nevidím do nevidím, čím víc proužků tím víc Adidas aaaa tak podobně. Kéž bych mohla říct, že vše, co je puštěno do výroby má nějakou hlavu a patu. To ale bohužel opravdu říct nemůžu. Obzvlášť v těch nejnovějších kolekcích, kde i tu hlavu bývá problém najít a člověk si tak dost často splete rukáv s nohavicí. Znáte tu hádanku jednou dírou tam, dvěma ven, a když jsi venku, jsi konečně tam? (kalhoty) No tak asi takhle. Jen s rozdílem, že je to zhruba třemi dovnitř, žádnou ven, a když jsi tam, tak ven z toho už se nedostaneš. Nikdy. Třikrát hurá nesmyslným trendům.

Bernhard Willhelm SS16

Co se týče řetězců, jejichž filosofie je postavena vyloženě na aktuálních trendech, tak všichni znají ty úplné klasiky. Zara, H&M, Mango a Stradivarius zná každý, kdo posledních 5 let nežil v atomovém krytu. Z obchodů fungujících vyloženě na e-shopové bázi drží s trendy krok asi nejvíce Boohoo, NA-KD a PrettyLittleThing.
Ačkoli jsou ať už internetových či kamených obchodů s cennově dostupnou módou mraky, nejsou to paradoxně ony, kdo udává trendy, jak by si často člověk, jehož fantazie sahá nejdál do výlohy, mohl myslet. Pamatujete na éru 'fejků'? Jooo, to byly výživné časy. Poslední ročníky nižšího gymplu, puberta v rozkvětu, Mikael Kors z Turecka, Cavlin Klain z Egypta. No, nic z toho bych vrátit nechtěla. Snad jen všechny ty padělky vrátit zpátky do módního pekla. Nazvala bych to dobou temna, či tak nějak podobně. Samozřejmě neříkám, že se občas nějaký ten Cavlin na scéně neobjeví, ale už to není tak častý jev. Nebo jsem se možná konečně naučila pohybovat se ve správném prostředí. Kdo ví ...

Nicméně, proč tady zmiňuji nějaké napodobeniny luxusních značek? Právě proto, že tyto high-end značky určují, co se bude nosit a co bude zrovna IN. Samozřejmě ne úplně cíleně, jako že by se ráno Donatella Versace probudila s vnuknutím, že letos se budou nosit duhové roláky a puntíkaté dřeváky. To opravdu ne, ale rozhodně si je vědoma faktu, že ať vytvoří v kolekci pro nadcházející sezonu sebevětší mišmaš, všechny značky nižší cenové kategorie půjdou stejným směrem. Nežijeme už tedy v době skupování 'dokonalých' kopií z dovolenkových destinací při Středozemním moři, ale v éře, kdy se závodí, kdo jakou modifikaci současného trendu dřív vypustí do prodeje.

Fendi AW18. Podzim. Ach, ten deštivý podzim.

Můžeme se bavit o úplných detailech jako je třeba zpracování knoflíků, vzhled tkaniček u bot anebo třeba samotný způsob jejich šněrování, stejně jako i použití pokud možno obdobných (samozřejmě výrazně méně kvalitních) materiálů a totožných textur není nic neobvyklého. Základním kamenem úspěchu je ale především vytvoření pokud možno totožných střihů a panelingu nejen u oblečení, ale i doplňků, resp. kabelek a šperků (příklady z praxe tady). V tomto směru se hluboce klaním návrhářům třeba pro takovou Zaru. Ti totiž musí vytvořit novou kolekci, k níž už ale mají předem pevně dané prvky, které se v ní jednoduše musí objevit, ale zase na druhou stranu zákazník nesmí poznat, odkud se všechny ty svěží nápady takhle najednou vzaly. Je to prostě kumšt. Takže pokud by chtěl někdo nosit oblečení, které není ani trochu kopií, bude si muset hodně připlatit, nebo chodit nahatý. Výběr je čistě na osobních preferencích. Pro ty, co neholdují nudismu, je tady příští článek.

Dolce&Gabbana AW18. Bananaaaa.